Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Tak jsme se dočkali. Nadějní Briti, kteří prozatím do světa chrlili jen singly, EPčka a videoklipy, se konečně rozhoupali k velké desce. Desce, která bere již dříve natočený materiál, něco málo nového přidá a zve k sobě spoustu hostů, jakými jsou například Rou Reynolds z ENTER SHIKARI. Nebudu zastírat, že kapela, která mě při poslechu desky „Outside The Box“ napadá velmi často, se jmenuje LINKIN PARK. Je tu několik zásadních rozdílů, které přinesl čas, vše je více „groovy“ a při každé dobré příležitosti se djentuje. Jistou roli v mém příměru má silnější použití melodických vokálů, které v mnoha polohách jednoduše připomínají Chestera Benningtona. Vlastně to deska ani nijak nezapírá. Spojení nu-metalu a djentu tu navíc funguje a dává tak už trochu vyčerpanému žánru další podněty pro život.
Debut se snaží osvěžit čistá instrumentálka, případně track, který jde mnohem více naproti čistému rapu, než jakýkoliv jiný, ale nezapře to nepříjemný fakt, že se tu poměrně hodně hraje na jistotu. „Outside The Box“ nepřichází s ničím novým. Snaží se jen trochu opatrným způsobem upevnit pozici kapely. První velká deska se tak v mých očích drží zbytečně při zemi a do značné míry jen recykluje. To mi u celkem slibně vypadající nové kapely přijde dost málo.
Skrátka, HACKTIVIST to prekombinovali. Tak dlho pracovali na debutovom albume, až sa nevyhli prešľapovaniu na jednom mieste a zbytočnému prerábaniu starých singloviek, ktorým nové zmeny len uškodili.
EP z roku 2012 ponúkna po všetkých stránkach lepšie skladby, najmä, čo sa týka textov. Aktuálne sa totiž zamerali hlavne na egocentrické vychvaľovanie sa s vážnou tvárou (čo irituje najmä v intre). Jednoducho, konšpiračné teórie znejú z ich úst zaujímavejšie. Najsilnejší je "Outside The Box" vtedy, keď to kapela nehrá na istotu (striktne rapová "Rotten") alebo odhodí vážnu tvár a členovia porozprávajú príbehy z turné v "Buszy".
Poznámka: Porovnanie s LINKIN PARK je asi rovnako presné ako porovnanie s MESHUGGAH. Obe kapely majú podobne naladené gitary, no každému aspoň trochu zbehlému človeku sú na prvé počutie zjavné rozdiely. Melodický spev a využitie rapu v tvrdej hudbe pripomínajú LINKIN PARK skutočne iba po formálnej stránke.
14. června 2016
Z HODNOCENÍ ČTENÁŘŮ
fiLL-kiLL
6 / 10
Jako nenáročná poslechovka k práci nebo do auta to lze použít, ale jinak...Souhlasím, že starší EP bylo určitě lepší. No když už rap djent nu-metal, tak bych spíš doporučil kapelu DVSR.
Letité vzývání nové Kingovy autorské tvorby je s aktuálním singlem snad již definitině na začátku svého konce, i když musím říct, že 5 let starý ojedinělý kus "Masquerade Of Madness" zněl poměrně výživněji. Tak snad to tak ale kompletní album nenechá.
Posledný koncert zásadnej kapely. Silná finálna zostava s Frantom Štormom a Silenthellom, rytmikou ex-AVENGER a Petrom "Blackoshom" Hošekom, robustný "best of" playlist a poctivé balenie = hodnotný rozlúčkový artefakt. Len ten zvuk mohol byť priebojnejší.
Byli u rozmachu švédského melodického deathu a nahráli dvě alba. To druhé však nevydali, mezitím se rozutekli do jiných skupin. Po třiceti letech se dali znovu do kupy, a kromě nového materiálu vydávají i ono druhé album. Pěkná exkurze do devadesátých let
V rámci žánru celkem unikátní deska s výraznou basou, která k sobě váže epileptické rozervané screamo, epické post-hardcorové pasáže a syntezátorové linky. Italům z Ligurie se povedlo navázat na dřevní klasiku a přidat něco svého.
Přes veškerou maskovanou a krvavou image předvádí obrození MUSHROOMHEAD především tradičnější hardrock/metalovou klasiku. Občas se v riffech, řevu a osobité melodice objeví připomenutí, že skupina měla kdysi své specifické kouzlo, ale to už je dnes pryč.
Hudba téhle party z Manchesteru je ukázkou klasické stoner doom školy a jako posluchač balancuji na vážkách, zda už je to příliš klišé, nebo stále ještě dostatečně zajímavé. Ale odkazy na sabbatovské vlivy celkem fungují, takže snad dobrý.
Jak dí kolega Noisy. Velmi slušná deska, zdařile zlámaná skládanka ULCERATE a GORGUTS postavená však na tučnějších a brutálnějších základech. Těžký poslech, je to jako když chcete vylézt osmičkovou cestu a máte k dispozici tak třetinu použitelných chytů.